Lidé jsou odjakživa přitahováni tradicemi a oslavami. Jak jinak utéct od každodenního shonu, než bujarým veselím. Většina svátků po celém světě je spojena s náboženstvím a slaví se dodnes. Známe nespočet oslav lišících se podle kultury a země, kde vznikly. Pokud chcete zažít atmosféru jedné takové slavnosti, doporučujeme indický svátek Hólí. Je plný barev, radosti, a co je dnes vidět jen zřídka, všichni lidé jsou si v tuto dobu rovni.
Co svátek Holi znamená a jak vznikl?
Tento hinduistický svátek, známý také jako Svátek barev, je oslavou konce zimy a příchodu jara. Indové jej vnímají také jako vyjádření lásky ke svému bohu a jako vítězství dobra nad zlem. Dnes je tento festival rozšířen po celém světě, nejintenzivnější zážitek z něj však budete mít právě v místě jeho vzniku, v Indii. Obyvatelé této země vyznávají mnoho druhů náboženství, proto zde existuje nespočet svátků, z nichž se Hólí řadí mezi ty nejznámější. Slaví se každoročně v březnu, den po úplňku, kdy nastává jarní rovnodennost. Letos v roce 2019 připadl na 20. - 21. března.
Vznik starověkého svátku Hólí vychází z legend. Jedna vypráví o zlém králi jménem Hiranyakashyap, který se díky odříkání stal nesmrtelným a ovládl celý svět. Chtěl být všemi uctíván jako jediný bůh, jen jeho syn Prahlad se rozhodl uctívat boha Višnu. Král se ho snažil všemi cestami zbavit, avšak neúspěšně. Nakonec požádal svou sestru Holiku, aby Prahlada přemluvila vstoupit s ní do ohně. Byla to lest, jelikož Holika měla být vůči ohni imunní. Oba tedy vstoupili na hranici, a zatímco se Prahlad modlil ke svému bohu a vyvázl nezraněn, Holika uhořela. Odtud pochází i oslava vítězství dobra nad zlem. Podle této legendy prosila Holika před smrtí synovce, aby jí odpustil. Prahlad jí slíbil, že si na ni každý rok při jarní rovnodennosti vzpomene.
S jakými zvyky a rituály se lze při oslavě Holi setkat
V návaznosti na výše zmíněnou legendu se den před hlavní oslavou zapalují hranice, které je možné spatřit na mnoha místech, dokonce i na silnicích. Dřevo na hranice se sbírá již několik dnů předem. Doprostřed ohně se umístí figurína Holiky, která je symbolicky zapálena. V některých indických vesnicích jsou s touto slavností spojeny i rituály jako přeskakování ohně či chození po žhavých uhlících. Lidé se poté vzniklým popelem poprašují a uhlíky si berou domů. Toto vše má symbolizovat očistu těla a ochranu před škodlivými vlivy.
Hlavní slavnost nastává druhý den nazývaný dhulí, kdy jsou ulice plné barev a nekonečného veselí. Lidé zpívají, tančí a hlavně po sobě sypou barevný prášek, který byl původně přírodním barvivem, dnes jsou ale používány i syntetické barvy. Původní prášky se podle tradice vyráběly z přírodních léčiv, proto jejich sypání na těla jiných lidí bylo zdravé a blahodárné. Barvy v sobě také nesou určitou symboliku. Nejdůležitější je červená, která znamená touhu. Už dříve tak uctívali lidé boha Višnu a v chrámech nanášeli na jeho sochy či obrazy červenou barvu, aby byla splněna jejich přání.
V tento den panuje všude doslova anarchie, kromě sypání barevného prášku po sobě lidé lijí z kbelíků obarvenou vodu. Děti ji házejí v nafukovacích balóncích či stříkají z vodních pistolí. Nikdo nezůstane ušetřen, ani cizinec. Proto je doporučováno vzít si staré oblečení a kůži a vlasy si namazat olejem, aby šly barvy lépe smýt. Indové během slavnosti také pijí tradiční nápoje bháng, smíchané z hašiše a dalších přísad. To samo o sobě podporuje ještě větší veselí.
Důležitý je fakt, že se při svátku Hólí stírají veškeré sociální rozdíly, tak typické pro kastovní systém v Indii. Všichni jsou si rovni. Muži a ženy, bohatí a chudí. V tento čas neplatí žádná pravidla a společenské normy, vlasy a oblečení můžete obarvit i svému nadřízenému. Koneckonců nechat se postříkat barvami je možné i v České republice, kde se svátek Hólí slaví samozřejmě také.